Otevírací doba

Hrad Jenštejn je otevřen od dubna do října od pátku do neděle.
pondělí - čtvrtek zavřeno
pátek - neděle 10 -12, 12.30 -17 hod.

Vstupné

dospělí 50 Kč
rodinné 65 Kč
další informace zde

hrad jenstejn rytinaNevelký hrad byl vystavěn na nízké pískovcové skalce na konci mělkého údolí potoka Choboty.

Přirozená poloha hradu v rovinaté otevřené krajině je z  hlediska případné obrany nevýhodná, hrad byl proto zbudován jako vodní,z jižní strany chráněný rybníkem, z dalších mohutným okružním příkopem vytesaným do skály, který se napouštěl vodou stahovanou z rybníků na nedalekém Vinořském potoce. Původní podoba hradu založeného ve třicátých letech 14. století byla konstrukcí bergfritového typu, reprezentující nejstarší horizont šlechtických hradů na našem území. Stavitelem hradu byl pravděpodobně dvorský sudí Jenec z Janovic, uváděný jako majitel hradu v první písemné zmínce z roku 1341. Od něj pochází i název hradu, původně „Jencenstein“ – Jencův kámen.Z nejstarší podoby stavby se zachovala spodní část věže, tvořená pravidelným kvádříkovým zdivem a k ní přiléhající břit hradby.

Roku 1368 hrad koupil Pavel z Vlašimi, notář královské komory Karla IV. Jako dědictví pak přešel na jeho syna Jana, pozdějšího pražského arcibiskupa, který již vstoupil do historie pod přídomkem „z Jenštejna“. V době Jana z Jenštejna se hradu dostalo velkorysé přestavby, odrážející význam a společenskou prestiž svého majitele. Na stavebních úpravách se podíleli rovněž stavitelé a řemeslníci královské dvorské huti, s jejich přispěním vznikla i dobře zachovalá gotická kaple s křížovou klenbou, vyplňující druhé podlaží okrouhlé věže. Arcibiskupu Janovi však nebylo dopřáno si své nákladně přebudované rezidence užívat dlouho. Koncem osmdesátých let 14. století se dostal do ostrých sporů s králem Václavem IV. a skupinou jeho vlivných poradců, které měly za následek konfiskace Janova majetku, kromě jiného i hradu Jenštejna. V roce 1390 přešel hrad za nejasných okolností do držení předního králova oblíbence, podkomořího Zikmunda Hullera.
V následujících desetiletích hrad často měnil majitele. Posledním šlechtickým držitelem hradu byl zeman Jan Dobřichovský z Dobřichova (1544–1583), muž divoké povahy, kterému hrad pro dluhy a pokuty propadl. Po jeho smrti zabrala majetek česká komora a byl připojen ke komornímu brandýskému panství. Od té doby hrad již nebyl obýván a na počátku 17. století je označován jako pustý. Zkázu dokončila neklidná doba třicetileté války, kdy byl roku 1640 Jenštejn vypálen švédským vojskem.
Zpustlý hrad dostal „nové obyvatele“  koncem 18. století, kdy ve věži našlo útočiště několik rodin z řad venkovské chudiny. Tento stav trval až do počátku 20. století. Původní rozsah areálu hradu doznal v novověku změn zejména odlámáním značné části pískovcové skalky, na níž byl založen. Hrad byl prakticky rozebrán na stavební materiál a obvod vnitřního areálu i větší část obranného příkopu pohltila zástavba domků venkovské chudiny.
Na počátku sedmdesátých let 20. století bylo přikročeno k celkové opravě hradu, archeologickému výzkumu areálu a zpevnění zachovalého zdiva, od roku 1977 je hrad zpřístupněn veřejnosti.

Aktuálně

Poklad na hradě

17. 12. 2020 | Brandýs nad Labem

Vážení návštěvníci, pro velký zájem se můžete pokusit objevit cenné zážitky ve hře Jenštejnský poklad až do konce října!

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na „Přijmout všechny soubory cookie“, poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.